III. třída – Projekt Povolání

Se zajímavým nápadem přišli letošní třeťáci pod vedením paní učitelky Lazákové. Oslovili své rodiče, zda-li by je nezasvětili do umění svých povolání, aby mohli na vlastní oči vidět a vlastníma rukama si vyzkoušet, jak vlastně pracují jejich rodiče.

Rodiče jejich nápad kvitovali s nadšením a ještě koncem školního roku navštívily děti ve třech dnech tři ochotné maminky přímo při jejich práci.

Jako první navštívila děti paní Jana Fröhlichová – fotografka. Po krátké přednášce, co fotografování obnáší, se děti s paní učitelkou přemístily k Labi, kde vznikla spousta krásných fotografií. Děti si směly profesionální fotoaparát vyzkoušet. Ve třídě si vyzdobily rámečky a paní Fröhlichová jim fotky vytiskla a zarámovala.

Jejich druhá návštěva směřovala k paní Janě Švehlové – zlatnici. Ta jim ukázala zařízení dílny a některé nástroje. Děti se zaujetím sledovaly výrobu prstýnku a řetízku. Samy si pak výrobu vyzkoušely a přitom se dozvěděly další zajímavosti ze světa šperků.

Těsně před koncem školního roku se třeťáci vydali do cukrárny v Neratovicích za paní Lenkou Žemličkovou, kde sledovali výrobu dortů a zákusků. Přidali ruce k dílu a vytvořili marcipánové ozdoby na dort, natočili a ozdobili si zmrzlinu, na které si moc pochutnali.

Že měl projekt velký úspěch u dětí i u rodičů není potřeba dodávat, projekt posílil vazby mezi dětmi a rodiči, navíc se děti přiučily mnoho nových věcí přímo v praxi, při kterých zažily plno srandy. A že brzy objeví kouzla i dalších povolání? To lze ostatně vyčíst přímo z příspěvků samotných dětí.

 

Dojeli jsme vlakem na nádraží do Neratovic a vydali se do cukrárny paní Žemličkové. Vojta nás přivítal a otevřel nám. Pak představil svoji maminku a řekl, že nám ukáže, jak se dělá dort. Tak jsme s tím začali. Paní cukrářka měla piškoty a na ně dala hodně šlehačky, a pak to obalila marcipánem. Potom jsme dostali marcipánovou hmotu a my jsme dělali ozdoby na dort. Pak jsme si udělali zmrzlinu, dojedli jsme a odjeli jsme vlakem domů.                                      (D. Kříž)

Mohli jsme se vyfotit ve skupinkách. Paní fotografka nám půjčila fotoaparát, tak jsme se mohli fotit sami. Měli jsme různé polohy, různě jsme pózovali. Paní fotografka nás také vyfotila a poté jsme šli zpátky do školy. Ve škole jsme dostali rámečky a ty jsme si mohli ozdobit. Paní fotografka nás postupně volala a když jsme chtěli, dokázala na tu naši fotografii dát bubliny pomocí počítače. Pak nám fotografie vytiskla ve speciální tiskárně. Když se všechny fotografie vytiskly, dali jsme je do ozdobených rámečků.                                                                                     (L. Bohata)

Nejdříve jsem se připravila do školy, ale zůstala jsem doma. Za chvilku přišla třída. Nejdřív přišla jedna skupina a potom přišla druhá, protože bychom se tam všichni nevešli. Maminka nám ukázala, jak se vyrábí prstýnek. Nejdřív to byla kostka stříbra a za chvilku to byl prstýnek. Všichni se divili, že to trvalo tak krátkou chvilku.                                                                                   (N. Patzelt)